Kde mohla ležet neznámá civilizace, o které píše Platón?
Arnošt Kult a kol.
Cognitio vera ducit z.s.
(Pravé poznání vede)
Provedeme vás indiciemi, poznatky a symptomy, které, zdá se, směřují k jediné možné lokalitě, kde by před více než 9 600 lety mohla existovat bájná vyspělá civilizace.
Ještě poměrně nedávno by např. myšlenka, že by byl někdo schopen vybudovat kamenné svatyně již před více než 11000 lety, byla naprosto „nevědecká“.
A přišel objev Göbekli Tepe v Turecku (11500 BCE/9500 BC).
Ještě před pár lety by nikoho nenapadlo, že by byla objevena civilizace, která by používala železo dříve, než před 4200 lety a posunula tak dataci doby železné.
A přišly průzkumy v oblasti Tamilnádu v Indii (5300 BCE/3300 BC).
Je možné, že se Indové dostávají blíž a blíž objevení bájné civilizace Kumari Kandam, která se, podle tamilské literární tradice (Sangamová literatura), nacházela někde v prostoru jižně od indického subkontinentu pod dnešním Tamil Nádu a Srí Lankou? Civilizace, která je pro Tamily symbolem dávné moudrosti, kultury a pokroku. Civilizace, která byla podle legendy později pohlcena oceánem
– podobně jako Platónova Atlantida.
Lokalita Indického oceánu je v posledních desítkách let oblastí dalších velmi zajímavých nálezů a objevů, které se vymykají z dosavadních představ počátků vyspělých civilizací. Datace artefaktů z těchto nalezišť sahá daleko za Sumerskou civilizaci (6500-3800 BCE/4500-1800 BC), která byla dlouho považována za nejstarší civilizaci světa. Jedná se o důkazy, že existovaly i další předchozí vyspělé civilizace dlouho přes Sumery. Dostáváme se až někam do období 9500- 12000 BCE/7500- 10000 BC.
Gobekli Tepe
Další nálezy vyspělých civilizací v lokalitě Indického oceánu nejsou vůbec nepravděpodobné.
Důležitým faktorem pro celkový obrázek je nutné si uvědomit, že hladina moří byla před nějakými 20000 lety o cca 120-140 m níže a před cca 10500 lety o cca 70-80 m níže, než je hladina moří dnes. Díky batymetrickým mapám se můžeme podívat, kde všude se nacházela pevnina, posuneme-li hladinu moří na úroveň zvolené doby v minulosti.
V následující prezentaci jsou uvedeny pasáže Platonova dialogu Kritias, ve kterých se dočítáme jednotlivé znaky a parametry, jak vypadala ztracená civilizace podle Platóna. Podle časového vymezení zkázy (zaplavení) neznámé civilizace šlo o událost před cca 11600 lety (tj. 9600 BC).
Ještě je třeba se zmínit o Héraklových sloupech, za kterými prý ležela bájná neznámá civilizace.
Podle profesora Arysio Nunes dos Santose, polyglota, který např. rozluštit etruskou a pelasgickou řečtinu (jazyky předchůdců Řeků a Římanů ve Středomoří), nebyla oblast Gibraltaru jediným místem, kde tyto strážní (průlivové) body starověcí navigátoři (zejména Féničané) stavěli. Nacházely se také u Úžiny Bospor (Černé moře), u průlivu Bab‑el‑Mandeb (vstup do Rudého moře) nebo u indické deltové úžiny (delta řeky Indus).
Tvrzení, že se neznámá civilizace musela nacházet v Atlantském oceánu je proto mylné. „Za Héraklovými sloupy“ mohla být myšlena i oblast Indického oceánu.
Badatel Arnošt Kult shromáždil a poukázal na mnoho indicií, které se nezdají být pouhou náhodou.
Zda jsou ale Seychely opravdu onou lokalitou, kde existovala bájná Atlantida, mohou dokázat jen a pouze případné archeologické objevy a důkazy.
Obrázek ukazuje Seychely (součást podmořské oceánské Maskarénské plošiny), jak by vypadaly, pokud bychom snížili hladinu moře o cca 80 m, což by odpovídalo období mladšího dryasu (12900–11700 BCE/10900–9700 BC)
Celkové shrnutí všech písemných pramenů, porovnání s geografií Seychel a dalšími historickými souvislostmi s ohledem na Blízký východ, Madagaskar a Indii v širším kontextu uvádí autor Arnošt Kult na straně 77 ve své publikaci:
„Pokusme se v jednotlivých bodech provést určité shrnutí. Nejde nám ani o jednoznačnou lokalizaci bájné „Atlantidy“, ale spíše o to, že se tento ostrov (či pevnina) nemohl v žádném případě nalézat v prostoru nynějšího Atlantského oceánu. Níže uvádíme následující výčet všech již dříve diskutovaných pochybností.“
1) Platón vycházel bezesporu z Homéra – to jej vedlo k názoru, že „Atlantida“ se musí nacházet směrem na západ od tehdejšího Řecka (vycházel z toho, že ostrov Ogýgie /pravděpodobně šlo o dnešní Gozo/ byl ostrovem dcery Atlanta /Ἄτλαντος θυγάτηρ – nazývá se proto též „Atlantov-na“/, nedaleko vzdáleným od pohoří Atlas);
2) Platón bezesporu musel znát i dílo Hérodota (autora známého spíše s ohledem na jeho velmi spornou kritičnost) – převzal od něj asi i „báchorku“ o „Atlanťanech“, kteří prý byli vegetariány a neměli žádné sny (poblíž kterých se nalézal i „sloup nebes“);
3) staří Řekové znali velmi dobře mýtus o Titánovi, který se jmenoval Atlas, a který z Diovy vůle držel nebesa (podle mýtu o Perseovi je známo, že tento hrdina vytáhl Medúsinu hlavu a nechal Atlanta zkamenět v horu /mj. celé pohoří na severu Afriky se též nazývalo podle něj/);
4) veškerá vlastní jména uvedená v dialozích Timaios a Kritias (jak je uvedeno výše v úryvku z dialogu Kritias) byla „převedena“ do klasické řečtiny (pravděpodobně i značně pozměněna – skutečně kritický přístup se stal samozřejmým až po ustanovení zásad novověké filosofie, přírodovědy a jazykovědy – zajisté toto nelze předpokládat jak u Solóna, tak i Platóna) – název ostrova byl odvozen od prvního krále, který se (snad – to není jisté – viz výše) nazýval Atlas (nikoliv od bájného Titána – jde evidentně jen o shodu jmen) – Solón dokonce nemusel od egyptských kněží (foneticky) zaslechnout „Atlas“ (viz též poznámku č. 308);
5) podle internetového sumerského slovníku je zřejmé, že šlo spíše o „velekněze-krále“ – „atua“;
6) z výše uvedených skutečností je zřejmé, že lokalizace „Atlantidy“ v Atlantském oceáně je zcela chybná;
7) Solón byl v Egyptě asi v roce 593 př. n. l. – k zániku „Atlantidy“ došlo tedy (dle Platóna) přibližně v roce 9600 let př. n. l. (k velké změně klimatu /provázené radikálním zvýšením teploty na severní polokouli a masivním táním ledovců/ došlo asi před 11700 lety, tj. na počátku holocénu);
8) hladina světových oceánů byla v mladším dryasu (10900–9700 př. n. l.) o cca 70–80 m níž než v současnosti;
9) „bájný“ ostrov byl dle dialogu Kritias zcela „rovný“ (současné Seychely se nalézají na zbytku „kry“ staré Gondwany /Maskarénské plošiny/, která byla kdysi souvislou pevninou až do konce prvohor – a která je /ve svých dochovaných částech/ díky svému stáří značně erodovaná – při snížení hladiny Indického oceánu o cca 70–80 m by se „vynořil“ zcela rovinný ostrov;
10) Platón uvádí, že se ostrov potopil v důsledku zemětřesení (oblast části Gondwany /Maskarénská plošina/ v okolí Seychel se nachází nedaleko od jedné z největších sopek na světě – Piton de la Fournaise /ostrov Réunion/);
11) Platón zmiňuje existenci jakési bariéry z nepřekonatelného „bahna“ – pokud bychom snížili hladinu moře pouze o 50 m vypadal by geografický útvar značně „roztříštěný“ – doplout loděmi do jeho centra by bylo obtížné;
12) Platón uvádí, že se na ostrově nalézala naprostá rovina – nedaleko od středu ostrova existovalo jakési pohoří (číselné hodnoty uváděné Platónem se shodují se současným stavem);
13) uvedené pohoří bylo ze všech stran stejně vysoké (všechny současné vrcholy ostrova Mahé jsou kupodivu poměrně nízké a téměř shodně vysoké /okolo 600 m n. m/);
14) poblíž ostrova „Atlantidy“ se nalézaly další ostrovy;
15) na ostrově se těžilo orichalkum (/orichalcum/ – šlo o neznámý kov či slitinu /musely se zde též pravděpodobně vyskytovat i doly/);
16) v jihovýchodní části (zbytku) Gondwany v okolí Seychel (Maskarénské plošiny) se nacházejí dvě velmi nepřirozené „prohlubně“ (jedna z nich je dokonce stejně hluboká jako široká /okolo 4 300 m/);
17) uvedené „prohlubně“ se velmi podobají dolu na diamanty v Kimberley – naopak útvary, které vznikly na základě dopadu extrémně velkých meteoritů jsou spíše „mělké“ (viz kráter Yilan, který má průměr 1,85 km a hloubku jen 0,15 km – obdobně „mělký“ je i Barringerův kráter v Arizoně);
18) na ostrově se (podle dialogu Kritias) nalézali sloni (ostrov se tedy musel nacházet spíše poblíž Afriky nebo Indie);
19) na ostrově se nacházely bažiny (viz bod 12, kde je možné zaznamenat řadu prohlubní /byly zde zřejmě vodní plochy – jezera/);
20) vegetace ostrova byla tropická (vonné byliny, rostliny vylučující pryskyřice atp.);
21) na ostrově rostl (dle Platóna) nějaký druh kokosové palmy (v současnosti se na Seychelách vyskytuje velmi vzácná Lodoicea sechellarum);
22) podle Platónova popisu existovaly na ostrově citróny a možná i banány;
23) ostrov se nalézal „pod sluncem“ (ὑφ᾽ ἡλίῳ) – tj. evidentně poblíž rovníku;
24) podle Platóna lámali Atlanťané na ostrově bílý, červený a černý kámen (červená a černá žula vyskytující se na Seychelách se výrazně liší od ostatních žul na všech kontinentech – korálové útesy jsou tvořeny bílým uhličitanem vápenatým) – z těchto kamenů stavěli domy a chrámy;
25) Neolitické naleziště Dja’de el Mughara, přineslo archeologické nálezy pocházející převážně z 9. tisíciletí př. n. l. (9310–8290 cal. př. n. l.) – především „abstraktní“ malbu (o rozloze dvou metrů čtverečních) v červené, černé a bílé barvě (archeologové tuto malbu interpretují jako znázornění nějaké budovy);
26) ostrov se (podle dialogu Kritias) zdvihal z moře vysoko a příkře (měl značně strmé břehy – při snížení hladiny oceánů o 100 m by vystupovaly na jejím okraji v průměru do výše cca 50 m /důležitá poznámka – a to skutečně na celém pobřeží „kolem dokola“/, viz též obr. bod 9);
27) ostrov se musel nalézat v teplém pásmu (dvě žně do roka);
28) dle eposu o Gilgamešovi existoval jakýsi jižní vítr (sopka Piton de la Fournaise se nalézá směrem na jih) a moře se „zmítalo“ (šlo pravděpodobně o tsunami);
29) dle eposu o Gilgamešovi byla zaplavená země rovná jak střecha a plná „bahna“ (viz též výše zmínku v dialogu Kritias o bariéře z neprostupného „bahna“, která bránila vyplout odtud kamkoliv na otevřené moře);
30) většina archeologů si neumí vysvětlit to, že v Jerichu vznikla těsně na začátku holocénu zcela výjimečná věžovitá stavba – Jericho přitom není příliš vzdálené od Rudého moře (které je propojeno s Indickým oceánem průlivem Mandeb /viz kapitolu 5.1 pubilkace/);
31) půdorys bájného hlavního města „Atlantidy“ až příliš nápadně připomíná půdorys Göbekli Tepe (viz kapitolu 5.2 publikace);
32) v Göbekli Tepe se okolo dvou sloupů ve tvaru „T“ nalézá (téměř) v kruhu 12 menších sloupů (to odpovídá popisu centrálního posvátného okrsku hlavního města „Atlantidy“ se dvěma sochami bohů /Poseidón a Kleitó/ a pravděpodobně s 12 /nikoliv 10/ menšími sochami kraleviců /„princů“/ – viz kapitolu 5.2 publikace);
33) podivná shoda (již vyhynulého) ptáka dodo (dronteho mauricijského) s vyobrazením, které se nachází v Göbekli Tepe (viz kapitolu 5.2 publikace);
34) Göbekli Tepe náhle zaniká – posvátné stavby jsou zasypány (vymřeli kněží-misionáři?);
35) stále značné množství archeologů a historiků si nedokáže vysvětlit náhlou neolitickou revoluci, ke které došlo právě v oblasti nedaleko od Göbekli Tepe;
36) zcela nedávno bylo publikováno několik článků, ve kterých je vyslovena hypotéza, že ostrov Madagaskar nebyl osídlen před asi jen 2000 lety z Indonésie – ale již před asi 10000 lety (tento ostrov není od Seychel daleko vzdálen /viz kapitolu 5.4 publikace/);
37) přirozené oceánské proudění jde od Seychel k Maledivám (viz coco de mer – kapitolu 3 publikace) – případní obyvatelé by se na vorech či jiných plavidlech zachránili na (v té době) mnoha ostrovech (zbytku pevninské kry Gondwany – při snížení hladiny oceánů jen o 50 m by se „Maledivy“ sestávaly z mnoha velmi rozlehlých ostrovů /viz bod 14/);
38) na útvaru zbytku pevninské kry v okolí Malediv by mohli existovat až do roku 5700 př. n. l. (či velmi omezeně až do roku 5000 př. n. l. – poté se mohli odstěhovat na jih Indie a zde se pravděpodobně smísit s jiným etnikem /mýty však v kolektivní paměti zůstaly/ – viz kapitolu 5.5 publikace);
39) ve staré drávidské (tamilské) tradici je dochován mýtus o Kumari Kandam (/jakési „Lemurii“/ na jih od Indie – dle všeho to byl zbytek pevninské kry Gondwany v okolí Malediv /viz níže/);
40) poslední řada zcela nových zjištění o tzv. protoindické civilizaci indikuje to, že počátky této civilizace jsou spíše mnohem starší;
41) staří Sumeři („černohlavci“) pravděpodobně přišli z jihu, tj. až z Indie (nedávné lingvistické výzkumy dokládají souvislost mezi starou sumerštinou a drávidskými jazyky);
42) Harappská kultura měla písmo (bohužel je stále nerozluštěné – pravděpodobně vycházelo z ještě starší předlohy) – mýtus o potopě, ráji, „Atlantidě“, hříšném ovoci atp. by se nedochoval pouze na základě ústní tradice;
43) již generál Gordon si povšiml „zakázaného ovoce“ (coco de mer – tj. plodu palmy Lodoicea maldivica /viz bod 21/) – v souvislosti se stromem poznání dobra a zla (kniha Genesis).